MUDr. Jitka Mikšovicová

Monitor dechu monitoruje dech vašeho miminka a pokud miminko delší dobu nedýchá, spustí alarm. Předchází tak náhlému úmrtí kojence při zástavě dechu. Zástava dechu se u miminka může vyskytnout bez předchozího varování a bez rizikových faktorů, proto monitor doporučujeme pro všechny novorozence a kojence alespoň do 6 měsíců věku (lze i zapůjčit). Existují 2 základní typy monitorů – deskový se skládá z 1 nebo 2 snímacích desek, které se umístí pod matraci postýlky, a vyhodnocovací jednotky, která se zavěsí na postýlku; plenkový monitor dechu se pomocí speciálního klipu připne miminku přímo na plenku, výhodou je, že ho můžete používat i v kočárku nebo v autosedačce. Pokud si takový monitor pořídíte, nezapomínejte ho také zapínat a používat.

Sám monitor však vaše děťátko nezachrání, pouze upozorní na nebezpečnou situaci. Měli byste tedy vědět co v takové situaci dělat:

• miminko urychleně zkontrolujte a probuďte, zjistíte-li, že v klidu dýchá, jedná se zřejmě o technickou chybu přístroje
• pokud se jedná o apnoickou pauzu – tedy miminko na chvíli přestalo dýchat – často stačí samotný alarm, kdy se miminko uleknutím nadechne, případně stačí odstranit z miminka hračku nebo deku a miminko vzít do náruče
• pokud se ale kojenec sám nenadechne, je bezvládný a nereaguje, je potřeba ihned zahájit resuscitaci:
  • dítě položíme na tvrdou podložku – na zem
  • dětem do 1 roku nezakláníme hlavu, pouze můžeme podložit ramínka ručníkem
  • u dětí do 1 roku zahajujeme resuscitaci 5 úvodními vdechy – obemkneme ústy pusu i nos miminka a vdechujeme obsah svých úst (zbytečně nepřefukujeme) nebo nos zacpeme a dýcháme jen do úst
  • poté střídáme srdeční masáž a vdechy v poměru 30:2 (pro laiky; pro vyškolené zdravotníky platí poměr 15:2)
  • hrudník stlačujeme dvěma prsty uprostřed hrudní kosti do hloubky 1/3 předozadní výšky hrudníku frekvencí 100 stlačení za minutu (zhruba rytmus písničky Rolničky, rolničky)
  • střídáme 30 stlačení hrudníku a 2 vdechy
  • pokud jsme sami a nemáme mobil přímo u sebe, resuscitaci provádíme zhruba 1 minutu, poté voláme ZZS (155, doporučujeme stáhnout si do mobilu aplikaci Záchranka a volat pomocí této aplikace) a pokračujeme v resuscitaci do příjezdu záchranářů
  • pokud jsme sami a máme mobil u sebe, voláme 155 na hlasitý odposlech a současně zahajujeme kardiopulmonální resuscitaci
  • pokud jsme doma ve dvou, jeden volá ZZS ihned, druhý resuscituje

Malé děti se mohou začít dusit jídlem, malou hračkou, hleny nebo zvratky. Největší nebezpečí je u dětí do 3 (5) let. Z jídel je nejvíce nebezpečný hotdog (párek v rohlíku), ořechy, hroznové víno, třešňová rajčátka, popcorn, tvrdé nebo žvýkací bonbony, marshmallows, žvýkačky, tvrdší syrová zelenina (mrkev, hrášek, celer, jablko atd.) – tato jídla jsou označována jako „food choking hazards“. U jídla nikdy nenecháváme děti samotné, volíme adekvátně velká sousta, učíme děti při jídle sedět a být v klidu – riziko dušení se zvyšuje při pohybu, při mluvení nebo smíchu s plnou pusou. U dětí do 3 let krájíme hroznové víno, malá rajčátka nebo bobuloviny napůl, rozrušujeme strukturu velkých luštěnin, ořechů i semen, popcorn ani bonbony a žvýkačky dětem do 3 let nepodávejte vůbec. Párky a další uzeniny pro děti nejsou vhodné vůbec, ale když už musíte dětem tuto svačinu nabídnout, párek a rohlík zvlášť, párek NEkrájíme (dítě ho samo rozkouše) a rohlík nakrájíme na menší kousky. Do kočárku nepatří velké kusy pečiva (rohlík na žužlačku) – v dýchacích cestách se takový rohlík změní v lepidlo, které se z dětí i pomocí správně vedených vypuzovacích manévrů špatně dostává.

První pomoc u dušení cizím tělesem:

• velice účinné jsou vypuzovací manévry - dítě do 1 roku si položíme bříškem na naše předloktí (nebo stehno) hlavičkou dolů, obličejem k zemi, prstem mu pootevřeme ústa a několikrát udeříme dítě mezi lopatky směrem vpřed
• dítě nad 1 rok vyzveme ke kašli, dítě si ohneme přes koleno a několikrát udeříme mezi lopatky směrem vpřed – ve směru pohybu uvízlého tělesa
• u dětí nad 1 rok i u dospělých (kromě těhotných) používáme kromě úderů mezi lopatky také Heimlichův manévr – postavíme se za postiženého, pažemi obejmeme jeho nadbřišek, zatneme jednu pěst, položíme ji pod nejspodnější část hrudní kosti postiženého, přes pěst položíme druhou ruku a silně a prudce stalčíme nadbřišek směrem k sobě a nahoru, opakujeme alespoň 5x, údery mezi lopatky a Heimlichův manévr střídáme
• pokud má dítě úplně obturované dýchací cesty, máme na vypuzovací manévry zhruba 1 minutu času než upadne do bezvědomí – proto není dobré podávat dětem jídlo v autě, kde jsou přivázané k autosedačce (na zvážení je i poutání do jídelních židliček a lehátek) – spoustu drahocenného času vyplýtváme na vyproštění dítěte a umístění do správné polohy
• pokud nezafungují vypuzovací manévry a dítě ztratí vědomí, následuje neodkladná kardiopulmonální resuscitace – u dětí zahájená 5 úvodními vdechy, poté střídání stlačování hrudníku a prodýchávání v poměru 30:2 – pokud jsme sami a nemáme mobil přímo u sebe, provádíme 1 minutu, poté voláme ZZS (155, nejlépe pomocí aplikace Záchranka), v případě 2 zachránců nebo pokud máme mobil přímo u sebe voláme samozřejmě ihned (na hlasitý odposlech) – podrobně v článku o bezvědomí

• po nalezení dítěte nebo dospělého člověka v bezvědomí se nejprve ujistěte, že vám nehrozí nějaké nebezpečí – zraněný zachránce nikomu nepomůže
• zkontrolujte zda dítě reaguje – oslovte, zatřeste s ním, štípněte
• pokud dítě nereaguje, potřebuje vaši pomoc – pokud se mu nezvedá hrudník nebo dýchá nepravidelně (lapavě), zahajte kardiopulmonální resuscitaci (KPR)
• u dětí je příčinou bezvědomí nejčastěji zástava dechu (dušení cizím předmětem, tonutí apod.), proto zahajujeme resuscitaci prodýcháváním postiženého – u dětí neplatí, že při KPR nemusíme dýchat!!, ze stejného důvodu pokud jsme sami a nemáme mobil přímo u sebe, nejprve 1 minutu provádíme KPR, poté voláme ZZS (155, nejlépe přes aplikaci Záchranka) a pokračujeme v resuscitaci; pokud je zachránců více nebo pokud jsme sami, ale máme mobil přímo u sebe, voláme samozřejmě ihned (na hlasitý odposlech)
• u dospělého je nejčastější příčina bezvědomí kardiální a takový člověk potřebuje (v případě defibrilovatelného rytmu) co nejrychleji výboj z defibrilátoru, proto nejprve voláme ZZS, poté zahajujeme KPR (při větším počtu zachránců samozřejmě zároveň voláme a zahajujeme KPR)

KPR:

• postiženého položíme na záda na tvrdou podložku (ne na postel) a zprůchodníme dýchací cesty – stačí zaklonit hlavu tlakem na čelo a přizvednutím brady (nevyndaváme zapadlý jazyk, dýchací cesty se uvolní zakloněním hlavy) – tento záklon udržujeme po celou dobu resuscitace, u dětí do 1 roku hlavu nezakláníme, můžeme pouze ručníkem podložit ramínka
• u dětí zahajujeme resuscitaci 5 úvodními vdechy – do 1 roku věku dítěte většinou obemkneme ústy pusu i nos miminka a vdechujeme obsah svých úst (zbytečně nepřefukujeme), u větších dětí nos zacpeme a dýcháme jen do úst
• poté střídáme srdeční masáž a vdechy v poměru 30:2 (pro laiky; pro vyškolené zdravotníky platí poměr 15:2)
• hrudník stlačujeme u dětí do 1 roku dvěma prsty uprostřed hrudní kosti do hloubky 1/3 předozadní výšky hrudníku, u starších dětí stlačujeme hrudník uprostřed hrudní kosti jednou dlaní rukou propnutou v lokti (nebo u téměř dospělých oběma dlaněmi propnutýma rukama celou vahou těla) do 1/3 výšky hrudníku, stlačujeme frekvencí 100 stlačení za minutu (zhruba rytmus písničky Rolničky, rolničky)
• střídáme 30 stlačení hrudníku a 2 vdechy do příjezdu záchranářů
• u dospělého tedy nejprve voláme ZZS, poté zahájíme KPR 30 stlačeními hrudi (oběma dlaněmi, ruce propnuté v loktech, celou vahou těla stlačujeme uprostřed hrudníku do 1/3 výšky hrudníku) – frekvence 100 stlačení za minutu, následují 2 vdechy, přičemž srdeční masáž přerušujeme jen na nezbytně nutnou dobu, chybou není ani stlačování hrudníku frekvencí 100x za minutu bez prodýchávání (ale pouze u dospělých), opakujeme do příjezdu ZZS nebo do vyčerpání svých sil
• do laické KPR u dětí i u dospělých patří i použití automatického externího defibrilátoru (AED) – bývá umístěn v místech s vyšší koncentrací lidí – letiště, nádraží, nákupní centra, divadla, hotely, velké firmy
• AED laika navádí hlasitými mluvenými pokyny, je to přístroj schopný rozlišit mezi defibrilovatelným a nedefibrilovatelným srdečním rytmem a případně podat elektrický výboj a ukončit maligní srdeční arytmii

Laryngitida je akutní zánět hrtanu vyvolaný virovou infekcí. Hlavním příznakem je suchý štěkavý kokrhavý kašel, chrapot a ztráta hlasu. Záchvat laryngitidy nejčastěji přichází nad ránem nebo v noci z plného zdraví a u malých dětí bývá dramatický – dítě se v důsledku otoku hrtanu může začít dusit.

Jak dítěti pomoci:

• dítě je v dechové tísni, pláče – nejdůležitější je dítě uklidnit (a uklidnit také sebe)
• vystavit dýchací cesty chladu – v zimě zabalit do deky a sednou k otevřenému oknu, v létě otevřít mrazák – prioritou je však uklidnit dítě - řvoucímu dítěti se v mrazáku neuleví
• pokud si nevíte rady nebo se stav dítěte zhoršuje či nezlepšuje, vždy volejte ZZS (155)
• pokud se u dítěte záchvaty laryngitidy opakují, je dobré být připraven a mít doma kortikoidy, které zmírňují otok dýchacích cest (rádi vám je domů předepíšeme) – v této indikaci se upřednostňuje kortikoid dexamethazon – na pohotovosti obvykle v injekční formě, doma nejlépe využijete Fortecortin tablety (v 1 tabletě jsou 4 mg, doporučená dávka je 0,5 mg/kg dítěte, nejvíce však 2-3 tablety), někdy se podávají i Rectodelt čípky s obsahem kortikoidu prednisonu (obvykle stačí podání ½ čípku rektálně), jejich výhodou je snadnost podání, účinek je ale výrazně pomalejší než u Fortecortinu

Popáleniny patří k nejtěžším úrazům dětského věku. Vznikají působením tepla (opaření horkou vodou, hoření, kontakt s horkým povrchem), elektrickým proudem nebo chemikáliemi.

U dětí kolem jednoho roku jsou časté a nebezpečné kontaktní popáleniny, způsobené dotekem s horkou plochou - nejčastěji to jsou kamna, krby, plotny, grily, žehličky na prádlo i na vlasy, kovové prvky na slunci (kovové klouzačky, kovové poklopy a kanály), dlažba na slunci a podobně. Postižené bývají především dlaně rukou, příp. plosky nohou.

U dětí do tří let jednoznačně dominuje opaření, především vodou, čajem, kávou nebo polévkou - pozor na ubrusy - měly by být vždy zajištěné sponami. Opaření je časté také při koupání - pozor na pákové baterie - taková baterie by neměla být ve vaně, ve které se děti koupou a pokud tomu tak je, je nutné být po celou dobu koupání u dítěte a dávat pozor. Při hře se velice snadno dítě opře o baterii zády a na vařící vodu zareaguje tělo až v momentě, kdy už vznikají vážné změny na kůži. K opaření může dojít i na zahradě - voda z hadice, která ležela na slunci může být velmi horká. Právě opaření je podle dlouhodobých statistik nejčastějším druhem popáleninového úrazu u dětí. Postižený bývá především obličej, hrudník a ruce, popálené plochy jsou velké, protože dítě se po hrncích a konvičkách natahuje vzhůru a horká tekutina po něm steče.

Pozor také na spáleniny od sluníčka - děti do 1 roku věku na přímé slunce nepatří, ani když je chráníme opalovacím krémem a i ve stínu by měla jejich kůže být chráněna vhodným oděvem, včetně kloboučků s širokou krempou. Do 6 měsíců věku je opalovací krém zcela nevhodný, u dětí do 1 roku se mu snažíme vyhnout a děti slunci nevystavovat. U větších dětí při pobytu venku (i ve stínu) používáme UV krém. Na kůži aplikujte krém v dostatečném množství, vybírejte vždy kvalitní, určený dětem a schválený dermatology, s filtry, které chrání před UVB i UVA zářením, SPF ideálně 50+. Krém by měl být aplikován opakovaně za 2-3 hodiny nebo ihned po koupání. I přes ochranu UV krémem by kůže dětí neměla být vystavena polednímu slunci, samozřejmostí je pokrývka hlavy při pobytu na slunci, s výhodou je UV oblečení, používané hlavně při pobytu u vody - po koupání domazáváme jen kůži nechráněnou oděvem.

Děti předškolního věku na sebe často strhnou spolu s ubrusem hrnky nebo talíře s horkým obsahem, padají do nádob s horkou tekutinou, strkají prsty do elektrických zásuvek, popálí se o horká kamna, sporák - s malými dětmi je lepší vařit na zadních plotýnkách a dávat velký pozor hlavně u společného vaření, kdy dítě stojí na učící věži.

U dětí ve věku mezi 5 a 15 lety ubývá opaření a přibývá popálenin od hořícího oděvu, například při hrách se zápalkami či hořlavinami. Typické jsou pro tento věk i úrazy elektrickým proudem vysokého napětí v důsledku šplhání na sloupy elektrického napětí nebo na střechy železničních vagonů.

Čím je poškození kůže hlubší, tím je popálenina závažnější.

Včasná první pomoc při popáleninovém úrazu může zabránit zvyšování stupně popálení nebo zvětšování postižené tělesné plochy:

• Zamezte dalšímu působení zdroje popálení nebo opaření, to znamená uhaste a sejměte hořící nebo horkou tekutinou prosáklý oděv (pozor - přiškvařený oděv neodstraňujte - mohli byste ho svléknout i s kůží). Při hoření oděvu hořící osobu povalte a koulejte po zemi (utíkání a máchání rukama jen podněcuje oheň), případně jednorázově polijte vodou. Vzdalte oběti z dosahu plamene a kouře - jsou ohroženy i dýchací cesty. V případě poranění elektrickým proudem je třeba s maximální opatrností nevodivým předmětem přerušit kontakt zraněného se zdrojem proudu.
• Sejměte prstýnky, řetízky, náušnice, hodinky a jiné.
• Chlaďte plochy menšího rozsahu vodou, nejlépe o teplotě 8 °C. Stačí tekoucí voda z kohoutku. Chladíme co nejdelší dobu, zabrání se tak prohloubení popálené plochy. Popáleniny většího rozsahu chlaďte jen krátkodobě a jednorázově, nikdy nechlaďte velké plochy celoplošně, nebalte postiženého do mokrých přikrývek, hrozí riziko podchlazení a prohloubení popáleninového šoku (celková chlazená plocha nemá přesahovat 5% tělesného povrchu). Nepřikládejte kostky ledu, můžou způsobit prohloubení popáleniny. Na postiženou plochu nedávejte žádné masti, krémy a zásypy.
• Puchýře doma nikdy nepropichujte - poraněná plocha je poté pod velkým rizikem vstupu infekce.
• Ochlazené popálené plochy překryjte sterilním krytím.
• Zavolejte ZZS (155), při menším rozsahu dopravte postiženého do nemocnice vlastním vozem.

Při velkém krvácení je přímo ohrožen život dítěte. Není třeba rozlišit, zda se jedná o tepenné nebo žilní krvácení, je třeba pomoci rychle:

• Raněného položte a ránu ihned stlačte, v nouzi i holou rukou - pozor, přímý kontakt s krví je vždy rizikem přenosu infekčních chorob, pokud postiženého neznáte a pokud je to možné, použijte gumové rukavice.
• Pokud je to možné, zvedněte krvácející místo nad úroveň srdce.
• Přivolejte záchrannou službu (155, aplikace Záchranka).
• Do příjezdu pomoci držte ránu stlačenou, nejlépe pomocí kusu látky (co nejčistší).
• Můžete také ránu obvázat pomocí tlakového obvazu (přímo na ránu přiložíme jednu smotanou ruličku obinadla a pomocí druhého obinadla ji pevně přivážeme, pokud obvaz prosakuje, přidáme další ruličku, kterou opět pevně přivážeme).
• Pokud je v ráně zabodnutý předmět (střep, nůž), nikdy ho nevytahujte - předmět působí jako zátka a po vytažení začne rána krvácet ještě rychleji. Tlačte na ránu a připravte okolo předmětu krytí tak, aby se co nejméně v ráně pohyboval.